Představujeme Vám třetí příběh s dobrým koncem. Tentokrát jsme sepsali Terezy příběh, v němž je zachycen i její kladný vztah k JAHODĚ. Tereza s námi ještě nemá ukončenou službu, což znamená, že je pořád naší klientkou. Její příběh tedy stále pokračuje. JAHODOU je doprovázena už od dětství, stejně jako její bratři.
Tereza přišla do nízkoprahového klubu Jahoda poprvé v roce 2017, společně i s jejím dvojčetem Patrikem a jejím starším bratrem Davidem. Tehdy jí bylo 11 let a většinou se potloukala se svými bratry po venku. Terka vyrůstala s bratry a byla tudíž zvyklá se trochu hlasitěji vyjadřovat, vynucovat si respekt u druhých a nedělalo jí problém se vmísit do konfliktů a rvaček. Terka byla tedy trochu ostřejší, což pracovníci z klubu hned poznali a začali s ní pracovat. Během prvních návštěv Terka důvěrněji poznala pracovníky z klubu Jahoda a ihned si je zamilovala. V tu chvíli začala chodit pravidelně do JAHODY, kde měla možnost si promluvit o svých problémech, jelikož často navenek působila, že je drsná a v pohodě, uvnitř věděla, že potřebuje někomu ukázat i svou druhou citlivější stránku. Postupem času si uvědomila, že je dobré o svých potížích a trablech mluvit, a ať už se to týkalo jejího chování, rodinných vztahů, školy či jiných témat, vždy vyhledala pracovníka z JAHODY, aby se mu svěřila. Jelikož doma neměli žádný počítač a ani prostor k učení, využívala Tereza často stolní počítač na klubu, kde si dodělávala domácí úkoly.
Tereza ale navštěvuje i ostatní služby JAHODY. Samozřejmě jsme s Terezou a jejími bratry navázali výjimečný vztah, jelikož navštěvují JAHODU už několik let téměř denně. Vyrazili s JAHODOU na nespočetně mnoho akcí a výletů, dokonce se také účastní volnočasových aktivit animátorů a docházejí na pravidelné tréninky basketbalu. Tereza a její bratři s námi dokonce jezdili na letní tábory a nyní, když už jsou starší, se účastnili výjezdu s terénními pracovníky. Sociální pracovníci z terénu Tereze během lockdownu pomáhali s domácími úkoly a venku se s ní na lavičce učili. Tehdy v právě probíhající pandemii, kdy se výuka přesunula do on-line prostředí, neměla Tereza moc velkou motivaci pokračovat ve studiu. Naštěstí se nám podařilo Terezu znovu nadchnout a pomohli jsme jí najít to, co jí baví a čemu by se chtěla v dospělosti věnovat.
Nyní je Tereze 16 let a její vztah k JAHODĚ se ani po přesunu z nízkoprahového klubu Jahoda do nízkoprahového klubu Džagoda nezměnil. S pracovníky z klubu Džagoda aktuálně řeší studium na střední škole – jejím snem je být cukrářka. Všichni pracovníci z JAHODY ji v tomto snu podporují a pomáhají jí. Naše práce stále pokračuje, avšak od klientů jako je Tereza se nám vložená energie vrací zpátky, a to je přesně ten moment, kdy víte, že Vaše práce dává smysl.
“Nejhezčí vzpomínka, kterou si z JAHODY vybavuji? Asi ten moment, kdy jsem jela poprvé na tábor – byla jsem na super místě, a s lidmi, které mám ráda.”